Síla dechu
Je-li náš dech klidný, je klidná i naše mysl.
Dech je naší základní životní funkcí. Bez dechu není života. Prvním nádechem život začíná a posledním výdechem končí. Dech, tělo a mysl jsou v úzkém spojení. Když se mysl vzruší, dech a tělo jsou ovlivněny. Když je tělo aktivní, mysl a dech tuto aktivitu odráží.
Po zklidnění dechu následuje i zklidnění mysli.
Plný jógový dech je komplexní dech, při kterém se do dýchání zapojují ty svaly, které jsou k tomu určené, a plně se využívá kapacita plic. Plným jógovým dechem bychom měli dýchat všichni a stále, měl by se stát naším běžným dechem.
Plný jógový dech lze rozdělit na tři části: na dech břišní, hrudní a podklíčkový a každý z těchto dechů můžeme ještě dále dělit na přední, boční (levá a pravá strana) a zadní, tedy na čtyři kvadranty. Nejvíce vzduchu pojme břišní oblast (asi 60%), o něco méně hrudní (30%) a nejméně podklíčková oblast (10%). Jednotlivé kvadranty lze cvičit samostatně, ale v žádném případě není možné dýchat pouze do dané části. Vzduch vždy pronikne i do dalších částí plic.
Stres a dýchání
Pocit stresu přímo ovlivňuje způsob dýchání. Při stresu dýcháme nepravidelně, zrychleně a povrchně. Takový typ dýchání prohlubuje neklid a napětí. Zpomalením a prohloubením dechu se po chvíli oslabují pocity stresu.
Nácvik plného jógového dechu
Při plném jógovém dechu se postupuje při nádechu od břišního, přes hrudní až k podklíčkovému. U výdechu se přístupy liší. Někdy se postupuje ve stejném pořadí, tzn. že se postupuje opět od břišního k podklíčkovému, jindy je postup opačný, tzn. od podklíčkového k břišnímu. Tato nejednotnost je dána polohou těla. V leže se zpravidla vydechuje od břišní části, naopak ve vzpřímené poloze, tzn. v sedě, začínáme výdech od podklíčkové oblasti. Idealními asánami pro nácvik jsou v leže na zádech – šavásána/pozice mrtvoly/, v sedě – jakýkoliv typ zkřížených sedů nebo sed na patách – pozice hrdiny.
Mudry
Dalším způsobem podpory jednotlivého dechu jsou mudry. Zaujmutím konkrétních ásan nebo muder, můžeme prohloubit některý typ dechu.
Mudrou řídící břišní dech je čin-mudra, která se provádí spojením palce s ukazováčkem. Ostatní prsty zůstávají natažené a jsou u sebe. Ruce v čin-mudře se umísťují na stehna, dlaně jsou otočené k zemi.
Mudrou pro hrudní dech je činmaja-mudra, která se provádí stejně jako čin-mudra, ale s tím rozdílem, že zbylé tři prsty nejsou natažené, ale jsou pokrčené do dlaně.
Mudrou pro podporu podklíčkového dechu je adhi-mudra, při které je palec v dlani a je překrytý ostatními prsty. Zjednodušeně je ruka zaťatá v pěst a je obrácena prsty směrem k zemi.
Dech a střed těla
Bránice se řadí k nejdůležitějším svalům takzvaného středu – tedy centrální části těla. Kromě její základní (dechové) funkce je schopna nepřímo komunikovat s dalšími svaly – především se svaly dna pánevního. Tímto mechanismem je zajištěno funkční spojení horní třetiny těla s oblastí pánve a dále s dolními končetinami. A právě díky tomuto funkčnímu spojení je umožněno nejenom optimální výchozí postavení trupu pro pohyb, ale zároveň je splněn předpoklad pro volný pohyb horních končetin.
Použitá literatura: behej.com, klasická jóga- Vimla Lalvani
Zpracovala: Kateřina S.